Editorial

22.07.2014, Instinkt č. 30/2014, autor: Jana Víšková

Jen si tak trochu vřísknout

Věříte na duchy? Naše reportáž o místech s nejstrašidelnější pověstí v Česku měla být původně jen taková lehká inspirace na netradiční výlet s dětmi. Kolegyni Lindě Kholové se ale podařilo vypátrat tak působivá místa, že naskakovala husí kůže i jí - naprosto racionální a nadpřirozeno odmítající osobě. Dala dohromady reportáž tak působivou, že se každý, kdo si ji v redakci přečetl, navzdory své nevěřícnosti najednou rozpomněl a začal vyprávět nějaký vlastní zážitek s duchem. Samozřejmě nepočítáme setkání se subjekty ducha mdlého - to je masový jev, ale z jiného soudku. I tak se nám však sešla celá řada rozumem nezdůvodnitelných úkazů, u kterých jsme byli osobně nebo známe očité svědky. Tak například kolega grafik slyšel opakovaně dýchat ducha v rohu pokoje v domě svých přátel. Hluboce, hlasitě, nevysvětlitelně. Nikde nikdo, jen ten zvuk, který se směrem do rohu místnosti zesiloval, až ho úplně obklopil. A ani žádný reproduktor s vtipálkem na konci drátu... (s mikrofonem). Moje kamarádka zase, naprosto věcná a příčetná žena, opakovaně během řady let vídala pohyb v šeru chodby rodinného domku, kde žije. Pod lavicí v temné předsíni se čas od času během večera mihlo něco, co šlo těžko popsat, ale vzbuzovalo hrůzu. Nejdřív vsázela spíš na to, že to je jen problém její představivosti a nikomu nic neřekla. Když to pak ale začala vídat i její malá vnučka, začala pátrat po historii domu. A co myslíte? Byla tam. Márnice. Ještě než se z jejich domu stal rodinný. Je celkem pochopitelné, proč jim dopředu nikdo neprozradil, kdo všechno lehával v jejich pokojích jen pár let před tím, než dům po malé přestavbě koupili...

A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Mnohem lepší ale bude, když se vypravíte na mimořádně sugestivní místa z naší reportáže a dáte průchod svým vlastním, zasutým vzpomínkám... A napíšete nám o nich. Ty nejlepší příběhy rádi zveřejníme a odměníme.

Ale i pokud vás duchové míjejí a jste spíš na jasné důkazy a tvrdá data - bude vás tohle číslo bavit. Někteří herci, zejména hollywoodské hvězdy, s rostoucí popularitou nabyli dojmu, že dalším krokem k jejich nesmrtelnosti je začít zpívat a hrát jako tvrdý rocker na kytaru. Komu se to opravdu povedlo a komu ne, dnes může posoudit každý, kdo umí hledat na internetu. Ale která jména zadat do vyhledavače? Prozradí kolega Jindřich Göth ve svém Fenoménu.

Jasný důkaz, že věk je jenom takový, jaký si jej připustíte, pak poskytne i těm největším skeptikům rozhovor s Ivanem Trojanem. Proč se asi na svých padesátých narozeninách rozbrečel jako malý kluk... A jestlipak si ještě pořídí páté dítě? Ať už věříte duchům, živým lidem, nebo jen tomu, na co si můžete sáhnout, přeji vám co nejhezčí letní dny a dobré čtení. 

Jana Víšková
Šéfredaktorka 

tiskni pošli diskuse (0) příspěvků