Editorial

22.06.2016, Instinkt č. 26-27/2016

Navalte pohodu a hned!

Matračka se pode mnou do půl hodiny vyfoukla, místní naplesnivělá kočka mě pozorovala jako potenciální noční svačinku a zvuky v keřích vedle mě naznačovaly bohatý sexuální život nějakého hodně temperamentního živočišného druhu. Na trampském výletu by to bylo všechno v pořádku, ale já jsem právě usínala ve čtyřhvězdičkovém hotelu na jihu Španělska. Na terase.
Myslím, že tamní recepční si na mě dodnes pamatuje jako na ječící fúrii, která klade velmi osobní dotazy jako třeba: Vy byste spal týden s vlastní matkou na metr dvacet široké posteli?
Anebo byl nad věcí, protože má takových interakcí za léto spoustu... Čemuž by nasvědčoval klid, s jakým mě odpálkovával: Běžný rozměr španělského dvoulůžka, plný hotel, žádná přistýlka, přeji hezký pobyt!
Na balkoně jsem spala celý týden. Místo matračky jsem si podestlala náhradní hotelové deky a postupně měnila plán pomsty. První noc jsem si najímala právníka, druhou psala sžíravé e-maily, třetí jsem šířila špatné jméno hotelu všemi dostupnými způsoby, čtvrtou... Čtvrtou noc jsem se na to vykašlala. Ta krása všude kolem mě udolala a mozek koupaný v moři a zalévaný španělským vínem to vzdal. Navíc kočka si našla k jídlu něco jiného a v keřích vypukla tichá domácnost.
Dneska mě víc než přístup hotelu mrzí, že jsem si nechala přiotrávit byť jen prvních pár dní. Dovolená je moc krátká na stížnosti a víc než kdy jindy platí, že pokud nejde o život, nejde o nic. Takže jsem nakonec nenapsala ani jediný kritický e-mail, jen se občas bavím představou Španělů, kteří se na noc smrskávají do svých postýlek pro panenky.
Více o hotelových hororech na stránkách 62-67 a přeji krásné léto kdekoli!

Lenka Tréglová
Šéfredaktorka 

tiskni pošli diskuse (2) příspěvky





Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.