Vladimír Špidla:
Vrací se a už doběhal

Pomačkané sako, rozcuchaný účes a výraz šíleného profesora, tak si možná někdo pamatuje Vladimíra Špidlu. Z bývalého dělníka, archeologa a zaměstnance mlékárny se stal premiér a posléze eurokomisař. Teď se Špidla vrací z Bruselu zpět do české politiky.

Tak jste si prý politikou vydělal nejvíce peněz ze všech Čechů. V MFDnes spočítali, že váš celkový příjem ze všech funkcí dělá až osmdesát milionů korun. Co vy na to?

Nevím, jestli to číslo je správné. Jestli říkají osmdesát milionů, tak pravděpodobně vypočítali i délku mého života a vědí, kdy asi umřu, protože do toho zahrnuli i můj důchod.

Čeká vás důchod přes 100 tisíc korun měsíčně a jako eurokomisař jste si vydělal přes 30 milionů korun. To je slušný výdělek.

Jedna věc je jasná. Každou korunu, kterou jsem si vydělal, najdete v nějakém výkazu, který je poctivý a kde si všechno můžete spočítat.

Já si naopak myslím, že je skvělé, že si může politik vydělat tolik peněz i bez toho, aby bral úplatky.

Věškeré mé příjmy jsou čisté. A je fakt, že pokud se teď chci angažovat v české politice a chci se ucházet o post senátora, tak to není proto, abych se zajišťoval, ale protože chci opravdu ještě něco dokázat.

Co říkáte na podivné zbohatnutí vašeho následovníka Stanislava Grosse? Ten jedním obchodem s akciemi vydělal stejně jako vy.

Nemůžu říct nic jiného říct, než že to je divné.

Gross byl ministrem vnitra ve vaší vládě, neměl jste nikdy žádné podezření, že by tam za jeho působení docházelo k nějakým nepravostem?

Neměl jsem žádné skutečné indicie, které by k něčemu směřovaly.

Je něco pravdy na tom, že se na vašem odchodu z postu premiéra podíleli lidé okolo Grosse, kteří se báli, že byste mohl ohrozit jejich zájmy?

O tom nic nevím. Tam se jednalo o střetnutí koncepcí politického vládnutí. Víte ale dobře, že já jsem nebyl nikdy namočený do nějaké korupční aféry a namočený dokonce nebyl nikdy ani žádný člověk, který byl blízko mě. Kdykoliv jsem se totiž něco podezřelého dozvěděl, tak jsem s tím člověkem zametl. Najděte mi někoho, kdo by byl v mé blízkosti a kdo se dostal do nějaké aféry.

S kým jste například zametl?

Nebudu vám říkat konkrétní osoby a špinit jejich jméno, když se to nikdy nedostalo k žádnému soudnímu rozhodnutí.

Nepřišlo vám divné, že se ministr vnitra Gross tak vehementně zajímal třeba o privatizaci Telecomu nebo o chemický průmysl?

To vám nemůže být podezřelé, protože povinností každého ministra je starat se o všechno. Vláda rozhoduje ve sboru. A například privatizace Telecomu byla jedna z mála, o které nikdo neříká, že by byla špinavá nebo zkorumpovaná.

Do Bruselu jste odcházel za dost podivných okolností. Nahrazoval jste tehdy už nominovaného Miloše Kužvarta. Ten důvod byl, že vás ČSSD nepotvrdila ve funkci předsedy strany, vy jste poté rezignoval i na post premiéra, a tak se pro vás hledala adekvátní náhradní funkce. Jaký to je pocit vracet se do strany, která vás vyměnila za Stanislava Grosse?

Podal jsem tehdy demisi, protože jsem předložil návrh politického konceptu a pro tento projekt jsem nezískal dostatečnou podporu. V demokracii, když nezískáte podporu, tak se tam nedržíte zuby nehty, protože to není správné. Byl to projekt, aby pokračovala naše vláda v tehdejší trojkoalici, který se později ukázal jako jediný rozumný.

V čele ČSSD vás pak nahradil Stanislav Gross, který se potom stal i premiérem...

Já to nechci moc komentovat.

Změnila se podle vás nějak sociální demokracie za dobu, kdy jste byl v Bruselu?

Myslím si, že myšlenkově se v zásadě nezměnila. Je to sociální demokracie středního proudu, a když ji porovnáte s jakoukoliv jinou sociální demokracií, tak tam nenajdete nějaké programové extrémy nebo výstřelky.

A co říkáte na současný politický styl předsedy Jiřího Paroubka? Ten je diametrálně odlišný od toho vašeho.

Když byl předsedou Miloš Zeman, tak měl také zvláštní, specifický styl, který ale nakonec vedl k úspěchu. Měl jsem jinou metodu a jedny volby jsem s ní vyhrál. Jiří Paroubek sociální demokracii stabilizoval a jedny parlamentní volby takřka vyhrál, což byl mimořádný výkon. Já samozřejmě nesouhlasím s každým jeho výrokem a každým jeho činem. Ale nemůžu nevidět, že sociální demokracie pod jeho vedením má teď reálnou možnost vyhrát volby. A tím podle mě celá řada otázek odpadá.

Co říkáte na ty komentáře a úvahy, že byste mohl v budoucnosti kandidovat na předsedu ČSSD. Alexander Mitrofanov z deníku Právo ve vás vidí nového slušnějšího předsedu ČSSD.

Já se žádnými úvahami, že se stanu předsedou, nezabývám. Vycházím z toho, že mám před sebou sedm, možná deset let života, kdy budu mít ještě páru a budu k něčemu, a chci během té doby dát své zkušenosti z evropské politiky k dispozici České republice. To je celé. Takže se budu ucházet o místo v senátu. To je můj projekt. Záleží na voličích, jak rozhodnou.

Dál nepřemýšlíte? Co třeba vaše případné angažmá ve vládě, pokud by ČSSD vyhrála volby?

To jsou všechno tak hypotetické věci, že se tím opravdu nezabývám.

Takže o žádné funkce už nestojíte.

Můj politický projekt v tento okamžik je ucházet se o důvěru voličů, a jestliže tuto důvěru dostanu, tak poctivě působit v senátu a jaké příležitosti nebo cesty se otevřou pak, tak to budu řešit až pak.

Je také docela zajímavé, že se vracíte do české politiky ve stejnou dobu jako Miloš Zeman. Kdo z vás bude úspěšnější?

To se ukáže. Zeman ale vždycky říkal, že s politikou skončil. Že až budou dopadat hroudy na jeho rakev, tak všem těm, kteří mu nevěřili, ukáže, že měl pravdu. Jak se zdá, tak svůj názor změnil.

Jakou si myslíte, že má Zeman motivaci se vrátit? Je to pomsta?

Ale ne. Motivace je taková, že když jste prostě politik a působil jste v politice a šlo vám to, tak jste jako malíř, který když má barvy, tak chce malovat. On je prostě politicky tvořivý člověk a je to pro něj složité zůstat stranou.

Co říkáte zpětně na ty události spojené s prezidentskou volbou. Nemyslíte si, že bylo nezvolení Miloše Zemana - částí sociální demokracie a také vámi - chybou, která vaši stranu na mnoho let rozvrátila?

ODS stála za Klausem a rozvrátilo ji to taky. Těžko si vyberete.

V čem by to pro ČSSD bylo horší, kdyby se Miloš Zeman stal prezidentem?

Těžko říct. Zeman tehdy věděl, že by už neuspěl, a protože byl a stále je dobrý šachista, tak pochopil, že prohrál. Proto se vzdal pár tahů před matem. Prohrál svou partii ve straně a rozhodl se udělat si prostor pro to, aby mohl hrát partii novou, a sice o Hrad.

Proč to podle vás dělal tak komplikovaně? Stále tvrdil, že prezidentem být nechce, nezúčastnil se ani prvního kola a pak naskočil až do druhého.

Aby získal čas. Nejobtížnější součást politického a vojenského umění je včas se stáhnout.

Proč jste ho ale jako předseda ČSSD pak nepodpořil, když se nakonec rozhodl na prezidenta kandidovat?

Sociální demokracie určila už někoho jiného. Zeman se prostě překalkuloval. Vytvořil situaci, kterou nezvládl.

Vy jste ale prohrál také. Vždyť se prezidentem nakonec stal Václav Klaus.

Měl jsem jinou představu o sociálnědemokratické politice.

A vy si myslíte, že by vám do toho Miloš Zeman jako prezident příliš zasahoval?

Tak to asi ano. Jistěže na to nemám žádný důkaz, ale dokážu si to docela snadno představit. Ale tady jde o to, že jsem měl jinou představu. Chtěl jsem dosáhnout toho, aby se prezidentem stal Otakar Motejl, a to se mi, bohužel, nepodařilo.

Tak to jsme vyčerpali politická témata, ještě bych se rád zeptal na vaše slavné běhání. Jak jste na tom s kondicí po vašem bruselském angažmá?

Kondičně jsem na tom dobře, ale s běháním blbě. Před maratonem, který jsem si nechtěl nechat ujít, mně vypadla ploténka. Uběhl jsem s tím osmadvacet kilometrů a pak jsem musel vzdát. Poté jsem byl asi tři měsíce hodně chromej. Belgičtí doktoři mě, naštěstí, dali nějak dohromady, takže můžu chodit usilovným pochodem, můžu jezdit na kole a můžu dělat spinning nebo plavat.

A běhat?

To už nejde.

A zlepší se to?

Zrovna nedávno mi doktoři řekli, že to už nepůjde. Problém byl, že jsem běhal velké dávky a neposiloval jsem při tom. A když běháte velké vytrvalostní objemy, tak musíte zároveň i posilovat. Já jsem na posilování neměl čas. Takže to je i moje rada ostatním běžcům: Běhejte, ale zároveň posilujte!

Vladimír Špidla * 22. 4. 1951 v Praze - vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor historie a prehistorie - byl pracovníkem památkové péče, archeologem, dělníkem na pile, zaměstnancem mlékárny 1990 - se stal místopředsedou Národního výboru v Jindřichově Hradci a potom ředitelem úřadu práce 1992 - členem předsednictva ČSSD 1998 až 2002 - 1. místopředsedou vlády a ministr práce a sociálních věcí 2001 - v dubnu byl zvolen předsedou ČSSD 2002 až 2004 - předsedou vlády ČR 2004 až 2010 - evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti