Miloš Zeman:
Bonmoty z Vysočiny + VIDEO
Klaus se vrátí do ODS, Bárta není hlupák, zato Dobeš je blbý, Paroubek neuspěje a Sobotka v případě vítězství ČSSD ve volbách nejspíš způsobí ekonomický kolaps této země - to jsou názory nejznámějšího českého prognostika, nebo spíše bonmotisty Miloše Zemana.
Jaké to je sledovat českou politickou scénu z Vysočiny?
Teď jsem si nedávno při četbě starých novin připomněl Wagnerovu facku v Podsedicích (tehdejší sociálnědemokratický poslanec Josef Wagner dal facku svému kolegovi Václavu Grulichovi za jeho urážlivou poznámku -pozn. red.). To byla krásná doba. To se politici fackovali, ale nenahrávali se a neodposlouchávali. Mezitím pokrok dorazil i na politickou scénu.
Tyto praktiky v české politice jsou spojené hlavně s Věcmi veřejnými. Co říkáte na to, že o této straně, kterou stíhá skandál za skandálem, nedávno prezident Václav Klaus řekl, že se „stabilizovala".
Osobně Věci veřejné považuji za stranu, která zradila svůj volební program. Vždyť oni v něm měli přímou demokracii. Kde je? Ať už jsou to referenda, ať jsou to přímé volby starostů, primátorů, hejtmanů, a nebo prezidenta. Nebo měli v programu majetková přiznání. Kde jsou dnes? Hodnotím každou politickou stranu jenom podle toho, jestli plní, nebo neplní svůj volební program. Nic víc, nic méně.
O Vítu Bártovi, který popsal před spolustraníky svůj plán propojit vlastní byznys a politiku, říká pan prezident, že to je chytrý a šikovný politik. A ministr Dobeš je prý náš nejlepší polistopadový ministr školství. Souhlasíte?
Ono vůbec nejde o to, jestli má v tomto případě pan prezident pravdu. Jde o to, že má samozřejmě právo na vlastní názor, který se může výrazně lišit od mainstreamu. A pokud chcete můj názor, tak u mě byl z vlastní iniciativy Vít Bárta asi tak před půl rokem a můžu vám říct, že to zaprvé není blbec a zadruhé, že když jsem mu řekl, že je naprosto neschopný ministr dopravy - tehdy jím ještě byl - neurazil se a vzal to s humorem. Zatímco když řeknete většině dnešních ministrů, že jsou neschopní, tak se urazí a odejdou. Takže tady bych nebyl příliš daleko od hodnocení pana prezidenta. Naopak jsem s ním v zásadním rozporu, pokud jde o hodnocení pana ministra Dobeše. Dobešové jsou - jak známo - ve vládě dva. Jeden je dvacetidevítiletý klučina, který teď dělá ministra dopravy a mám takové podezření, že neví, jaký je rozdíl mezi železnicí a dálnicí. A pokud jde o ministra školství - každý člověk, který na ministerstvu školství ve vysoké funkci zaměstná muže, který nedávno třímal transparent s nápisem Intelektuálové, jděte do hajzlu, a který je zároveň poloviční fašista, je blbý ministr. Opakuji ještě jednou: blbý ministr. Tečka.
A nejsou pochvalná slova prezidenta Klause odměnou právě za to, že ministr Dobeš drží na ministerstvu chráněnce Hradu pana Bátoru, a to i přes silný odpor koaličních partnerů?
Nebral bych to jako obchod, ale spíš jako šprajc, který je lidsky naprosto pochopitelný.
Nemyslíte si, že tím Václav Klaus a jeho spolupracovníci chtějí zviditelnit člověka, který by jim v budoucnosti mohl pomoci vytvořit nějakou novou pravicovou stranu?
Václav Klaus je příliš inteligentní, než aby se pouštěl do tak nesmyslného projektu.
Karel Schwarzenberg říká, že někteří lidé u nás jenom čekají na nějakou nacionalistickou, antievropskou stranu, a kdyby se tu objevil nějaký charizmatický vůdce - jako byl třeba Jörg Haider v Rakousku - tak nám „požehnej pánbůh".
No dobře, ale pokud by se, jak si Karel Schwarzenberg myslí, měl Václav Klaus stát lídrem takové strany, vysoké mínění, které o Klausovi jako svému hlavnímu oponentovi mám, by výrazně kleslo. Myslím, že k tomu nedojde. Uvědomte si, jak dopadl pan Mach se svojí Stranou svobodných občanů, jak dopadla paní Bobošíková se Suverenitou, jak dopadl pan Havlík se svojí stranou Občané.cz. To jsou tři naprosto konkrétní příklady, které ukazují, že lovit v tomto mělkém a poněkud páchnoucím rybníku by pro člověka formátu Václava Klause, který chce přece jenom občas chytit nějakou velkou rybu, nebylo dostatečně důstojné. Oni by dostali taková tři, čtyři procenta.
Politologové mluví o deseti.
Politologové jsou u nás většinou neúspěšní politici, a když se nedokázali stát skutečnými politiky, alespoň radí skutečným politikům, co by dělali oni, kdyby to uměli. Nevěřte českým politologům.
Co si tedy myslíte, že bude Václav Klaus dělat, až skončí na Hradě?
On se řídí zásadou, že svoboda je poznaná nutnost, takže pokud se domnívá, že je něco užitečné, tak to velmi pravděpodobně udělá. Já pro něj vidím jako nejperspektivnější cestu návrat do ODS, protože on by chtěl v politice určitě zůstat. A myslím si, že by ho tam řada lidí s nadšením přivítala.
Takže za tím vším jsou podle vás jenom politické ambice lidí, jako je Bátora, Hájek a Jakl, a Václav Klaus jim v tom svými vyjádřeními jen pomáhá?
Ano. Já tenhle pocit znám. Jste-li obklopen lidmi, kteří vám pomohli v těžkých chvílích, tak i když dělají mnohdy nesmyslné chyby, máte pocit jakési loajality, soudržnosti, chcete-li, třeba i vděčnosti. A i když vám politický instinkt i kalkul říká: Neměl bys to dělat, zbav se těch lidí, budete to jako když balon vyhodí přítěž, tak přesto oba dva s těmito lidmi zůstáváme, protože je máme docela obyčejně lidsky rádi.
A jakou šanci na politický úspěch podle vás bude mít Jiří Paroubek, který s největší pravděpodobností přestoupí z ČSSD do ČSNS 2005?
Valtr Komárek kdysi řekl, že Jiří Paroubek připravil sociální demokracii v posledních volbách o deset procent hlasů. Souhlasím s ním a myslím si, že když někdo, který své straně uškodil, přestupuje do jiné strany, není absolutně žádná šance, aby této nové straně prospěl.
To už je takový sociálnědemokratický kolorit, že bývalí předsedové zakládají nové politické strany, že?
Jiří Paroubek neunesl tíhu volební porážky, zatímco v mém případě jsme v roce 1998 volby vyhráli a v roce 2002, když už jsem v sociální demokracii končil, jsme je vyhráli rovněž. Takže to je naprosto odlišná situace. Paroubek odchází jako poražený člověk, a proto možná založí novou stranu, zatímco já jsem tu novou stranu založil proto, aby tady byla sociálnědemokratická alternativa k populistické sociální demokracii.
Pro Zemanovce to bude ale v těch nadcházejících volbách těžké. Boj o levicového voliče bude ještě tvrdší.
Samozřejmě, že ano. Můj odhad ale je, že Jiří Paroubek příliš mnoho hlasů nezíská právě proto, že za ním je ona populistická politika - ať už to jsou třinácté důchody, nebo celá řada dalších věcí. Za mnou je naopak zásada „neslibujeme, ale nabízíme". V životě jsem se nedopustil žádného populistického slibu.
Jak podle vás příští volby dopadnou?
Samozřejmě bych si přál, aby vyhrála sociální demokracie, protože zůstávám sociálním demokratem. Být sociálním demokratem to není otázka členství ve straně, to je přesvědčení. Ale mám obavu, že kdyby vyhrála sociální demokracie pod Sobotkovým vedením, způsobí v této zemi ekonomický kolaps a pak si dalších několik funkčních období ani nelízne, protože pravice tohoto ekonomického kolapsu využije k tomu, aby sociální demokracii diskreditovala. To je, bohužel, moje prognóza.
Staré perly M. Z.
Stojí si stále za nimi?
„Politika je především bojem proti blbosti, a to včetně blbosti vlastní."
Ano to jsem řekl a to samozřejmě trvá.
„Za celý svůj život jsem se nesetkal s blbějším a závistivějším stvořením, než je český novinář."
Dneska bych jenom doplnil, že vedle tohoto blbého a závistivého stvoření ještě existuje zakomplexovaný idiot, který na některých internetových diskusích dokumentuje svoji závistivou malost nenávistí vůči všem, kteří jsou schopnější, než je on sám, což jsou téměř všichni.
„Hovoří-li Gross o cti, je to podle mého mínění totéž, jako když prostitutka mluví o panenské bláně; obojí existuje, ale u jiných."
Ano. A to jsem řekl ještě dříve, než se provalil jeho byt na Floridě a jeho „geniální" finanční schopnosti.
„Můj vztah k zelenině je veskrze pozitivní. Žádám ovšem, aby mezi mne a ji byl vsunut transformační mezičlánek, který se jmenuje prase."
Stále platí.
„Slovenská piva jsou dobrá leda tak na proplachování zubních protéz."
Ne všechna. Já jsem tehdy mluvil o popradském pivu.
|
Miloš Zeman * 28. 9. 1944 v Kolíně - bývalý prognostik po roce 1989 výrazně ovlivňoval českou politiku 1992 vstoupil do ČSSD 1996 získal křeslo předsedy poslanecké sněmovny 1998 po vítězných volbách se stal premiérem 2003 kandidoval neúspěšně na funkci prezidenta 2010 se stal předsedou Strany práv občanů, které je dnes čestným předsedou - je podruhé ženatý a má dvě děti |
tiskni | pošli | diskuse (7) příspěvků